Equal MOPPS
Projekt Equal MOPPS, neboli Modelový program podpory slaďování profesního a rodinného života, spolufinancovaný Evropským sociálním fondem
a Státním rozpočtem ČR, byl realizován v období let 2005 až 2008 v regionu Vysočina jako součást Iniciativy EQUAL,
nástroje na dosažení cílů Evropské strategie zaměstnanosti. Projekt si kladl za cíl ověřit možnosti vytváření podmínek pro slaďování profesního
a rodinného života v kraji Vysočina. Aktivity, které přispívaly k naplnění modelového programu, byly rozděleny do čtyř tematických
okruhů:
- okruh myšlení a hodnot
- okruh služeb
- okruh práce
- okruh znalostí
DEMA a. s. byla jedním z rozvojových partnerů projektu a v jeho průběhu garantovala výzkumnou činnost. Provedla sérii
15 průzkumů jak kvantitativní, tak kvalitativní povahy. Vznikla unikátní databáze dat, průběžně mapující názory jak veřejnosti, tak nejrůznějších
specifických cílových skupin regionu. DEMA a. s. postupně skládala obraz o názorech cílových skupin a zjištěními doprovázela,
podporovala a pomáhala směrovat aktivity ostatních partnerů projektu.
Výsledky, analýzy a výzkumná zjištění byla publikována mj. formou tiskových zpráv, článků a příspěvků v regionálním tisku,
na internetových stránkách projektu i DEMA a. s. Níže uvedený souhrn projektových informací, anotací, tiskových zpráv, regionálních dat
či příspěvků do tisku poskytuje představu o šíři výzkumné činnosti, která byla v rámci projektu uskutečněna – a samozřejmě nabízí
množství podnětných údajů a inspirace.
Internetové stránky projektu naleznete na www.rovnesance.cz
a více o Iniciativě EQUAL se dočtete na www.equalcr.cz.
červenec 2008
Zájem zaměstnavatelů o mimopracovní zázemí jejich pracovníků
To, zda podnik obstojí ve stále náročnějším konkurenčním prostředí, do značné míry závisí na stabilním a vysokém pracovním výkonu zaměstnanců. Vedení podniků
je postaveno před otázku, jakým způsobem své pracovníky nejlépe motivovat. Třebaže je v tomto směru hlavní úloha připisována finančnímu ohodnocení vykonané
práce, promítá se do její kvality celá řada dalších okolností. Podle průzkumu v kraji Vysočina považuje většina občanů za prvořadou hodnotu rodinu. Staví ji
před práci a pracovní vyžití. Vyvstává tudíž otázka, nakolik si tuto hodnotovou orientaci uvědomují i zaměstnavatelé. Pouze třetina ekonomicky aktivních
občanů z kraje Vysočina totiž uvádí, že se jejich firma (podnik, instituce, organizace) zajímá o to, v jakých podmínkách žijí její zaměstnanci,
jaké mají rodinné zázemí, možnosti dopravy ap.
Tisková zpráva: Prorodinná opatření ve firmách (doc)
Zdroj dat: DEMA a. s.
| MOPPS – Monitoring III.
| únor 2008
| reprezentativní výzkum
| Vysočina
| 300 dotázaných 18+ let
červen 2008
Příkladné firmy
Různá oceňování takových zaměstnavatelů, kteří vnášejí novou kulturu do jednání se zaměstnanci, jsou úspěšně používána v některých zemích s vyspělou
ekonomikou (mimo jiné v sousedním Rakousku nebo Německu). Jejich principem je dobrovolná účast zaměstnavatele ve vyhlašovaných soutěžích a hodnocení
jejich firemní politiky nezávislým auditem. Firmy si totiž uvědomují, že pozitivní výsledek v podobě ocenění jejich schopností provádět inovativní personální
politiku přináší konkurenční výhody. Nesporným přínosem je efekt v podobě pozitivní image, kterou má firma v lokalitě své působnosti, včetně referencí,
které se o podniku šíří mezi stávajícími i potenciálními zaměstnanci a klienty.
Tuzemská praxe je v tomto směru zatím sporadická. Jak ale dokumentují výzkumná data, občané by osvětu týkající se kvalitních zaměstnavatelů uvítali
a považovali za přínosnou.
Jednou z příkladných firem, která získala první místo v soutěži „Podnik podporující rodinu“ uskutečněné v ámci projektu MOPPS, bylo Dřevozpracující
družstvo Lukavec, které se svou existencí zapsalo do povědomí více než třetiny obyvatel Vysočiny.
Tisková zpráva: Příkladné firmy – Dřevozpracující družstvo Lukavec (doc)
Zdroj dat: DEMA a. s.
| MOPPS – Monitoring III.
| únor 2008
| reprezentativní výzkum
| Vysočina
| 300 dotázaných 18+ let
červen 2008
Partnerství – péče o děti
Kvalitní partnerství vyžaduje spolupráci a spravedlivé spolupodílení se na řešení jak krizových, tak zejména každodenních situací a povinností. To, zda
se rovný přístup v partnerském vztahu neodehrává pouze v rovině teoretických představ, ale proniká do reality běžného života, závisí na celé řadě
okolností podstaty materiální, hodnotové i vztahové.
Data z letošního průzkumu uskutečněného v kraji Vysočina na jedné straně dokládají, že náhled na aktivní roli otců se začíná měnit, na straně druhé však
dokumentují, že stále existuje mnoho občanů (jak v řadách mužů, tak i žen), kteří jsou zastánci tradičního pojetí, podle kterého je péče o dítě
výhradně spojována s matkou.
Tisková zpráva: Partnerství – péče o děti (doc)
Zdroj dat: DEMA a. s.
| MOPPS – Monitoring III.
| únor 2008
| reprezentativní výzkum
| Vysočina
| 300 dotázaných 18+ let
květen 2008
Povědomí veřejnosti o projektu Equal MOPPS
Projekt MOPPS má za sebou od roku 2005 celou řadu aktivit určených pro cílové skupiny (např. rodiče malých a školních dětí, zaměstnavatele, státní správu
a samosprávu apod.). Informovanost o něm se zvýšila z 5% v roce 2005 na 13% na začátku letošního roku.
Hlavními informačními zdroji o projektu jsou internet (pro každého třetího, kdo ví o existenci Equal / MOPPS) a denní či regionální tisk (pro
každého pátého).
K dispozici: Povědomí veřejnosti o Equal MOPPS (doc)
Zdroj dat: DEMA a. s.
| MOPPS – Monitoring III.
| únor 2008
| reprezentativní výzkum
| Vysočina
| 300 dotázaných 18+ let
duben 2008
Celoživotní vzdělávání
Celoživotní vzdělávání se dostává na program řady seminářů, lze si o něm přečíst na stránkách tisku, slyšet apel ze strany učitelů i zaměstnavatelů.
Také široká veřejnost kraje Vysočina souhlasí v naprosté většině s tím, že permanentní vzdělávání je potřebné.
Skutečnost, že vzdělávacími a rekvalifikačními programy prošlo v poslední době mnohem méně lidí než je těch, kteří tvrdí, že stálé vzdělávání je nutné,
ukazuje, že tzv. „zapotřebismus“ je v řadách občanů mnohem častějším jevem než skutečný kvalifikační posun.
Tisková zpráva: Celoživotní vzdělávání (doc)
Zdroj dat: DEMA a. s.
| MOPPS – Monitoring III.
| únor 2008
| reprezentativní výzkum
| Vysočina
| 300 dotázaných 18+ let
březen 2008
Příkladné firmy
Dvě třetiny občanů z Vysočiny (65%) považují zaměstnavatele za důležité a 18% dokonce za nejdůležitější činitele při vytváření prorodinného klimatu ve
společnosti. Výzkumné poznatky však signalizují, že o příkladných zaměstnavatelích, kteří začleňují prorodinná opatření do své firemní strategie, mají občané
málo informací a obvykle jen útržkovité, ačkoliv většina z nich považuje zviditelňování příkladných firem za smysluplné a potřebné.
K dispozici: Smysl zveřejňování příkladných firem (doc)
Zdroj dat: DEMA a. s.
| MOPPS – Monitoring III.
| únor 2008
| reprezentativní výzkum
| Vysočina
| 300 dotázaných 18+ let
únor 2008
Inspirace
Zahraniční partneři projektu nám poskytli několik příkladů, jak v jejich zemi řeší harmonizaci pracovního a rodinného života. Mezi ty, které by mohly
najít uplatnění i u nás, se řadí švédský projekt, nazvaný „Školení tátů – vedoucích“.
Jde o diskusi k tematice rovnoprávnosti mužů a žen. Inspiraci lze najít v tom, že diskuse byla vyvolána ženami, ale připravují a vedou
ji muži – otcové. Komunikace se odehrává v zaměstnavatelském prostředí, přímo ve firmách a získané informace jsou využitelné jak pro zaměstnavatele,
tak i pro zaměstnance a jejich okolí.
Zdroj dat: DEMA a. s.
| MOPPS – modelové příklady ze zahraničí
| 2007
leden 2008
Zvládání povinností
Projekt MOPPS je cílený na problematiku harmonizace pracovního a rodinného života. Že jde o aktivity směrované užitečně, dokládají odpovědi občanů,
kteří se řadí mezi ekonomicky produktivní.
Skloubit požadavky zaměstnavatele a toho, co se práce dotýká (např. dopravy, zvyšování kvalifikace apod.) s domácími povinnostmi, je pro značnou část
lidí (nejen žen, ale i mužů) opravdu zatěžující. A jak se ukázalo v doprovodných komentářích k této otázce, mnohdy, ve snaze udržet si zaměstnání, musí
ustoupit rodina a její potřeby.
K dispozici: Zvládání povinností (doc)
Zdroj dat: DEMA a. s.
| MOPPS – Monitoring II.
| červen 2007
| reprezentativní výzkum
| Vysočina
| 306 dotázaných 18+ let
prosinec 2007
Veřejné knihovny a prorodinné klima
Průzkumy, které se týkají veřejných knihoven, naznačují velký potenciál těchto institucí nejen ohledně jejich hlavního poslání (tj. půjčování knih a služeb
s tím spojených), ale i role, které jsou schopny sehrávat jako informačně osvětová centra ve městě / v obci. Proto se veřejné knihovny staly
předmětem výzkumného zájmu rovněž v rámci projektu MOPPS.
Rozhovory s knihovnicemi potvrdily, že je problematika, týkající se rodiny, opravdu a nefalšovaně zajímá. Dokázaly skloubit obecné a konkrétní
informace a zasadit je do potřebného kontextu. Zřetelně se ukazovalo, že se mají ve svých názorech a deklarovaných postojích o co opřít. Mohou
totiž vycházet z dlouhodobé praxe, reality běžného dne, dění a také ze zkušeností s komunikací s dětskými i dospělými klienty nejrůznějšího
věku, sociálního zázemí a povahových vlastností.
Stejně jako jiné cílové skupiny (zaměstnavatelé, starostové obcí, poskytovatelé služeb...) vidí rodinu jako základní stavební kámen společnosti. Na rozdíl od
nich jsou však schopny mnohem detailněji popsat a zachytit to, jak silně se na člověku podepisuje rodinné prostředí, chování a vzájemné vztahy
jednotlivých členů rodiny, tedy zázemí nejen materiální, ale především duchovní.
Rozhovory, uskutečněné prostřednictvím tazatelů, ukázaly, že obrátit se na veřejné knihovny bylo správné, neboť mají k tematice prorodinné politiky rozhodně
co říci a také mohou podmiňovat vytváření programů a aktivit určených pro rodiny a pro formování prorodinné politiky v obci / městě.
Zdroj dat: DEMA a. s.
| MOPPS – Role knihoven v prorodinné politice
| říjen 2007
| FeedBack
| Vysočina
listopad 2007
Pomoc při péči o děti
Níže uvedená diskuse mimo jiné upozornila na to, že neprozíravost a nekoncepčnost vládní i obecní politiky, nedomyšlené zavírání mateřských škol
a základních škol má za následek nynější (a stále se zvyšující) nedostatek volných míst v mateřských školách a nedostupnost základní školní
výchovy v řadě míst bydliště občanů. Obce nemají dostatek prostředků, aby tato zařízení znovu zprovoznily. Některá zařízení pro předškoláky a školáky
totiž byla nejen zrušena, ale budovy, ve kterých se nalézala, byly prodány nebo rekonstruovány pro jiný účel. Návrat zpět je tudíž fakticky nemožný a najít
nové budovy a kompletně je vybavit, aby plnily svou funkci, je pro obce neúnosné.
Totéž platí o podnikových školkách a o pomoci ze strany zaměstnavatelů. O tom, zda a kde zaměstnavatelé s takto orientovanými
prorodinnými opatřeními existují, mají občané (i ti, kteří mají malé děti) minimální povědomí.
K dispozici: Zajištění péče o děti (doc)
Zdroj dat: DEMA a. s.
| MOPPS – Monitoring II.
| červen 2007
| reprezentativní výzkum
| Vysočina
| 306 dotázaných 18+ let
říjen 2007 | aktivita DEMA a. s.
Diskuse o partnerské rovnosti
V souvislosti se sjezdem ČSŽ v listopadu 2007 a jeho ústředním mottem: „Den rovných příležitostí očima členek ČSŽ“ vykrystalizovala myšlenka
oslovit s dotazy členskou základnu a zjistit její názorový ohlas na tématiku rovných šancí mužů a žen. Identifikovat kladné i problematické
stránky vyrovnávání šancí v různých oblastech (např. rodinná politika, vzdělávání, veřejná angažovanost, trh práce, služby pro rodinu nebo možnosti trávení
volného času).
DEMA a. s., která byla pověřena tímto úkolem, zvolila typ průzkumu, který se opíral o spontánně vyjadřované názory, čímž nabízel dostatečný prostor
pro diskusi nad zvoleným tématem. Celkem bylo získáno více než šest tisíc odpovědí, které byly podrobeny obsahové analýze. Výsledná zpráva bude k dispozici
ještě tento rok. Poskytuje nejen názorový obraz dotazovaných žen na problematiku rovnosti, ale vysílá i řadu signálů pro formování dlouhodobé strategie
i dílčích opatření potřebných pro vyrovnávání šancí mezi muži a ženami.
Zdroj dat: DEMA a. s.
| Rovnost mužů a žen ve všech rovinách života
| květen – srpen 2007
| souhrn diskuse
září 2007
Role zaměstnavatelů
To, že zaměstnavatelé mají při vytváření podmínek pro harmonizaci pracovního a rodinného života podstatnou úlohu, není názorové přesvědčení pouze jich
samotných, ale i široké veřejnosti. Toto konstatování potvrzují i zjištění aktuálního sociologického výzkumu, uskutečněného v kraji Vysočina. Z něj
vyplývá, že dvě třetiny občanů tohoto regionu (65%) považují zaměstnavatele za důležité činitele při vytváření prorodinného klimatu ve společnosti. Ve
prospěch uvedeného zjištění hovoří i to, že se celkově obecné mínění posunuje směrem pozitivním, neboť v porovnání s průzkumem z loňského roku
se podíl kladných odpovědí zvýšil o 10%.
Podíváme-li se na situaci blíže, vidíme, že názorová změna (směrem kladným) je zřetelná nejen v odpovědích mužů (o 9%) i žen (o 11%), ale také
u rodičů (o 11%), kteří mají doma školáky, tj. děti ve věku mezi 6 až 15 lety.
Z poznámek a z komentářů rovněž vyplývá, že zaměstnavatelé budou v centru pozornosti v kontextu s danou tematikou i nadále,
např. tehdy, když půjde o oblast prorodinných služeb, např. provozování různých typů služeb péče o dítě a jejich hlídání v době,
kdy jejich rodiče jsou pracovně či jinak zaneprázdněni.
Zdroj dat: DEMA a. s.
| MOPPS – Monitoring II.
| červen 2007
| reprezentativní výzkum
| Vysočina
| 306 dotázaných 18+ let
srpen 2007
Prorodinná politika firem
Jestliže jsme v předchozích fázích projektu MOPPS oslovili prostřednictvím kvalitativních průzkumů cílové skupiny, které stojí na straně nabídky, nyní se
naše pozornost soustředila na stranu poptávky. Obrátili jsme se na zaměstnavatele malých a středních firem a hovořili s nimi na prorodinné téma.
Zástupci firem se zcela shodují, že rodina tvoří nejdůležitější článek státu a ze společenského hlediska by měla zaujímat prioritní postavení. Převažuje však
mínění, že ve skutečnosti je postavení rodin s dětmi horší, než by mělo být.
Většina diskutujících (dvě třetiny) je přesvědčena, že zaměstnavatelé hrají v prorodinné politice důležitou, ba klíčovou roli, což opodstatňují tím, že mají
možnost „zblízka” nahlédnout do konkrétních potřeb rodičů a vyjít jim vstříc tak, aby mohli plnit jak pracovní, tak rodinné povinnosti. Prvořadě vidí tři
oblasti, ve kterých mohou zaměstnavatelé uplatnit sílu svého vlivu, a to: finance (platové ohodnocení pracovníků a tím i finanční zajištění rodiny),
pracovní doba (úprava pracovní doby a režimu, včetně uplatňování flexibilních metod práce) a služby péče o děti (podpora různých forem hlídání dětí).
Hloubkové rozhovory uskutečněné s vrcholovými pracovníky firem, shrnuté do zprávy „Zaměstnavatelé o prorodinné tematice” přinesly, kromě výše uvedených,
řadu dalších poznatků o pohledu zaměstnavatelů na postavení rodiny ve společnosti, firemní prorodinnou strategii, tj. realizovaná i plánovaná
opatřeních určená pro pracovníky, rodiče dětí ve věku do 15 let, včetně názorů na způsoby motivace zaměstnavatelů k větší aktivitě v této oblasti
a možnosti spolupráce s dalšími subjekty při řešení problematiky harmonizace práce a rodinného života.
červenec 2007
Zkušenosti s poradenstvím
Každému se čas od času stává, že si s něčím neví rady, potřebuje si ověřit nebo doplnit své znalosti, připravit se na výkon nového zaměstnání, začít budovat
vlastní profesní kariéru, poradit se, jak postupovat při komunikaci se svým současným nebo uvažovaným zaměstnavatelem anebo, jak dosáhnout konsensu se svým okolím.
Potřeby klientů tak pomáhají formovat poradenské služby, jejich zaměření a charakter.
Sociologické průzkumy dokládají, že přibývá občanů, kteří mají s poradenstvím osobní zkušenosti. Podle aktuálních zjištění v kraji Vysočina prošel ve
svém životě každý sedmý občan starší 18 let nějakým typem rekvalifikace (15%), každý desátý se účastnil motivačního kursu (10%) a každý osmý má zkušenosti
s e-learningem (12%).
Z ohlasů a hodnocení účastníků kursů však vyplývá, že ne vždy je jejich spokojenost a hodnocení aktivit poradenství pozitivní a také, že
certifikace, zaručující kvalitu služeb, je prozatím uplatňována v minimální míře.
K dispozici: Poradenství a vzdělávání (doc)
Zdroj dat: DEMA a. s.
| MOPPS – Monitoring II.
| červen 2007
| reprezentativní výzkum
| Vysočina
| 306 dotázaných 18+ let
červen 2007
Návrat žen po rodičovské dovolené do zaměstnání
Ženám, které mají pečovatelské povinnosti k malým dětem, jsme se věnovali také v dalším kvalitativním průzkumu. Cílovou skupinou byly maminky, které
jsou nyní na rodičovské dovolené, ale uvažují o tom, že by se po nějaké době vrátily opět do práce.
Na rozdíl od dlouhodobě nezaměstnaných žen, na které byl zaměřen předcházející výzkum, jsou tyto ženy, pokud jde o trh práce, v poněkud jiné pozici.
Mají svého zaměstnavatele a jejich myšlenky tudíž nemusí být zatíženy obavami z naprostého neuplatnění, nýbrž se mohou posunout do fáze zvažování, zda se
k dosavadnímu zaměstnavateli vrátí či nikoliv.
Zpráva „Návrat žen po mateřské / rodičovské dovolené do zaměstnání“, zpracovaná pro potřeby projektu MOPPS, tuto hypotézu nejenže potvrzuje, ale také
upozorňuje na celou řadu aspektů, které tato potenciální jistota pracovního místa způsobuje.
Pro budoucí pracovní uplatnění je důležité, aby žena na rodičovské dovolené profesionálně neustrnula a neomezila se pouze na plnění rodičovských povinností,
výchovu svých potomků a domácí práce, ač jsou zmíněné činnosti nepopiratelně časově náročné.
Výsledky hloubkových rozhovorů signalizují, že se ženy postupně naučí organizovat čas a věnovat se i jiným aktivitám. Jedná se však spíše
o záležitosti oddychové a zájmové než o vzdělávací. Pokud si ženy kvalifikaci zvyšují, postupují obvykle nesystematicky a necíleně. Žijí spíše
přítomností, o nástupu do zaměstnání jsou sice ochotny hovořit, ale jeho realizaci vesměs vnímají jako dosti vzdálenou až abstraktní.
Komunikace se zaměstnavateli mívá různou kvalitu. Byť jsou ženy stále ekonomicky aktivní, firmy s nimi takto většinou nejednají. Řada žen má vazbu na „svoji”
firmu buď pouze náhodnou („když se s někým potkám, třeba v obchodě“) anebo vůbec žádnou. Proto se jeví jako vysoce potřebné nejen informační
a osvětové kampaně, ale i poradenské služby, motivační a vzdělávací kursy, které umožňují ženám na rodičovské dovolené získávat informace
a zůstat tzv. „v obraze” , případně posunout své znalosti a kvalifikaci výše než tomu bylo před nástupem na mateřskou dovolenou.
květen 2007
Uplatnění žen na trhu práce
Jak ukazují statistiky, značnému počtu žen s pečovatelskou povinností v rodině se nedaří delší dobu najít práci. Pro vytipování okolností podmiňujících
tuto skutečnost byl zvolen, obdobně jako v předchozí etapě projektu, kvalitativní průzkum.
Jeho prioritním cílem bylo získat názorový ohlas dlouhodobě, tj. více než rok nezaměstnaných žen, které pečují o děti ve věku do 15 let (případně mají
ošetřovatelské povinnosti ještě k jiné osobě), bydlí na venkově a mají zájem najít nějaké zaměstnání. Zvláštní zřetel byl kladen na zkušenosti žen ohledně
hledání zaměstnání, komunikaci s potenciálními zaměstnavateli i na stanovení požadavků a potřeb dát do souladu práci a rodinný život.
Ze souhrnných výsledků mimo jiné vyplývá, že pokud jde o popis rodinné situace, většina žen měla při pracovních pohovorech možnost popsat svou rodinnou
situaci a okolnosti s tím spojené. Uchazečky o zaměstnání říkají, že se obvykle snaží tuto věc nadnést jako první, hovořit pravdivě a nezatajovat
realitu. Zájem potenciálních zaměstnavatelů o rodinné zázemí ženy se odehrává obvykle v rovině zdvořilostní, bez snahy získat více informací, než ženy
samy sdělí. Pro zaměstnavatele je prioritní, zda ženy mají příslušnou kvalifikaci, zvládnou práci, a také zda se mohou přizpůsobit danému pracovnímu režimu.
Hlavním problémem žen, které mají pečovatelskou povinnost k rodině, dětem předškolního či školního věku nebo k jiné, na jejich péči závislé osobě, je
pracovní doba. Ukazuje se, že ženy jsou ochotny slevovat ve svých představách a ustupovat ve svých požadavcích ohledně náplně práce, výše mzdy, dojíždění ap. za
cenu úpravy pracovní doby.
Nízká hladina informovanosti o existenci tzv. flexibilních typů práce a pracovního režimu je pro tuto skupinu žen příznačná. Přímé návrhy na možnosti úpravy
pracovní doby a režimu ze strany žen jsou sporadické a podbarvené skepsí na možnost úspěchu.
Z diskusí vyplývá, že zaměstnavatelé se v tomto směru chovají dosti nevstřícně. Ženy říkají, že naprostá většina z nich jim v rámci výběrového
řízení nebo pohovoru nepodává pomocnou ruku, tj. nepřichází s návrhem, jak by bylo možno upravit pracovní dobu tak, aby mohly zharmonizovat práci,
o kterou se ucházejí, s péčí o rodinu.
duben 2007
Prorodinná politika v malých obcích
Mapování podmínek pro provozování netradičních služeb péče o děti předškolního a školního věku vyvolalo potřebu začlenit do analýzy současných podmínek také
specifické informace týkající se prorodinné politiky na obecní úrovni.
Ve zprávě „Rodina z pohledu starostů a zastupitelů malých obcí / měst”, předané rozvojovému partnerství projektu MOPPS, je mimo jiné konstatováno,
že v malých obcích není prozatím zvykem se věnovat prorodinné politice prioritně a v širším spektru. Záležitosti života rodin s dětmi se dostávají
na program jednání zastupitelstev nepravidelně. Řešení otázek a problémů (např. bytových, sociálních, školských, kulturních ap.) má charakter spíše izolovaných
akcí, než provázané koncepce.
Většina zástupců obcí hovořila o tom, že jejich obec se snaží dávat do plánu hlavně takové věci, se kterými mají v obci již zkušenosti, které se
osvědčily, nebo které jsou pokládány z hlediska rodin za důležité. Jednoznačně zaznělo, že nelze plánovat „vzdušné zámky”, je nutno „držet se při zemi”, tzn.
plánovat jen to, co je skutečně realizovatelné.
Ne vždy se však daří záměry uskutečnit, a to především ze tří hlavních důvodů:
1. Prioritně záleží na financování, nejen na objemu finančních prostředků, ale také na nastavení správného financování (dodržení limitů, termínů, objemu
prací).
2. Komplikace mohou spočívat i v laxním přístupu ostatních úřadů, v byrokracii.
3. Tento důvod má základ v lhostejnosti lidí, jejich nechuti dělat něco pro druhé.
Hloubkové rozhovory uskutečněné se starosty a zastupiteli malých obcí a měst přinesly, kromě výše uvedených, řadu dalších poznatků o pohledu
zainteresovaných a kompetentních osob na postavení rodiny ve společnosti, roli zastupitelů v prorodinné politice obce, realizované i plánované
aktivity určené pro rodiny s dětmi, regionální spolupráci, příklady dobré praxe nebo na problematiku zaměstnanosti v lokalitě obce.
březen 2007
Národní tématická síť
Národní tématická síť E – Rovné příležitosti žen a mužů ve spolupráci s Národní podpůrnou strukturou iniciativy Společenství Equal pořádala dne
8. března 2007 diskusní setkání (více Equal ČR).
Na programu byly prezentace jednotlivých organizací a projektů NTS-E (prostřednictvím písemných materiálů i osobních vystoupení). Za RP MOPPS vystoupily
PhDr. Zdeňka Hajná, předsedkyně ČSŽ a PhDr. Bohumíra Jozífková, ředitelka DEMA a. s. s příspěvkem na téma „Zaměstnání ve vztahu slaďování
profesního a rodinného života”.
Datově bylo vystoupení doplněno komparací výzkumných zjištění let 2000 / 2005, která signalizují posun hodnotových preferencí jak u cílové skupiny
mužů, tak žen. Ohlédnutí v čase bylo zpracováno v omentované i grafické podobě tak, aby mohlo být využitelné i nad rámec diskuse Národní tématické
sítě.
K dispozici: Preference životních hodnot žen kraje Vysočina (doc)
K dispozici: Preference životních hodnot mužů kraje Vysočina (doc)
Zdroj dat: DEMA a. s.
| MOPPS
| komparace dat 2000 / 2006
| reprezentativní výzkumy
| Vysočina
únor 2007
Družina trochu jinak
Kromě inovativních služeb péče o děti v domácím prostředí projekt MOPPS věnuje pozornost i prorodinným službám institucionálního charakteru.
Zpracování a ověření návrhu, pracovně nazývaného „Družina trochu jinak”, garantuje rozvojový partner Aperio – Společnost pro zdravé rodičovství.
Obdobně jako u návrhu neinstitucionální péče o děti prostřednictvím tzv. „denní matky”, i zde byly zdrojem inspirací služby, které úspěšně fungují
v zahraničí (Německo, Rakousko) a do určité míry i tuzemské školní družiny. Celodenní družina vykrývá komplexněji potřeby rodin na zabezpečení péče
o děti než stávající družiny (prvořadě z hlediska časové flexibility). To znamená, že vyhovuje požadavkům rodin i tam, kde není nabídka
prorodinných služeb dostatečná a nabízí zejména zaměstnaným rodičům možnost věnovat se rodině a zaměstnání vyrovnaným způsobem.
K dispozici: Péče o děti institucionální formou: hodnocení dostupnosti a nabídky služeb (doc)
Zdroj dat: DEMA a. s.
| MOPPS – Rodiny
| únor 2006
| segmentační výzkum
| Vysočina
| 256 dotázaných s dětmi do 15 let
leden 2007
Péče o děti v domácím prostředí
Již jednou jsme se zmínili v této rubrice o aktivitě projektu MOPPS zaměřené do oblasti péče o děti na službu zabezpečovanou v domácím
prostředí nerodičovskou osobou. Tato služba je sice pracovně nazývána „denní matka” (podle rakouského vzoru „Tagesmutter”), ale mohou ji provozovat jak maminky,
tak otcové.
V České republice dosud taková služba oficiálně neexistuje a není tomu vstřícná ani legislativa. Cílem projektu MOPPS je nejen se pokusit službu denní pečovatelky
zavést, ale i pozměnit nebo přizpůsobit stávající legislativu tak, aby tuto službu mohly běžně využívat nejen rodiny s vyššími příjmy nebo z městského
prostředí.
Partner projektu, Národní centrum pro rodinu, vypracoval pro plnění vytyčeného cíle manuál, který v současnosti ověřuje prostřednictvím školení zájemců
o poskytování této služby, tj. matek a otců, kteří by chtěli trávit takovým způsobem čas na rodičovské dovolené a ještě si legálně přivydělat.
Jako v předcházejících fázích, i nyní byla projektová činnost doplněna i sociologickými průzkumy. Pro zjištění detailnějšího názorového ohlasu byla zvolena
metoda hloubkových rozhovorů prováděných jak s osobami, které se profesionálně pohybují ve sféře institucionálních a neinstitucionálních prorodinných služeb,
tak s potencionálními realizátorkami výše uvedeného návrhu. Úkolem agentury DEMA a. s. bylo vytipovat pozitivní a negativní aspekty, které mohou
ověřování a modelování této služby podmiňovat.
Výsledky průzkumů, které byly předány rozvojovému partnerství, ukazují, že v případě „Denní matky” jde na jedné straně o službu velice potřebnou
(zejména pro její flexibilitu a individuální přístup k dětem v přirozeném prostředí), na straně druhé však jde o způsob poměrně netradiční
(a tudíž spojený s překonáváním řady překážek, nejen legislativního charakteru, ale např. i v oblasti financování, vzdělávání, důvěryhodnosti,
referencí ap.).
prosinec 2006
Poděkování
Během roku 2006 probíhala v kraji Vysočina řada speciálních sociologických šetření. Jejich prostřednictvím byly získávány názory na současnou praxi
i budoucí představy, týkající se možností, jak sladit práci, osobní život a péči o rodinu. Rozhovory byly vedeny s muži a ženami
zastupujícími širokou veřejnost, zaměstnavatele, rodiče předškolních a školních dětí a v poslední době např. také poskytovatele služeb pro
rodinu a zájemce o tuto činnost.
Konec roku bývá obvykle, mimo jiného, i ve znamení bilancování. Poslední příspěvek pro tuto rubriku však není věnován údajům, procentům a grafům, ale
těm, kteří nám umožnili podívat se na problematiku kraje Vysočina z různých úhlů.
Děkujeme Vám, kteří se na přípravě výzkumů podílíte; tazatelům, kteří zodpovědně plní zadání výzkumného týmu; občanům, kteří poskytují tazatelům společnosti
DEMA a. s. svůj čas, ochotu a své názory a v neposlední řadě také Vám, kteří výsledky, poznatky a informace čtete nebo prakticky využíváte.
listopad 2006
Seminář denní matka
V listopadu 2006 se uskutečnil seminář garantovaný Národním centrem pro rodinu, zaměřený do oblasti služeb pro rodinu, konkrétně na péči o děti
prostřednictvím tzv. denní matky. Myšlenka, jak pomoci rodinám s malými dětmi a netradičně zaměstnat matky a otce, vznikla v Rakousku.
Poznatky z průzkumu uskutečněného s cílovou skupinou rodičů s dětmi ve věku do 15 let avizují, že přenos zkušeností a zavedení obdobné služby
do tuzemska by našly zájemce i v kraji Vysočina a to jak na straně poptávky, tak nabídky.
K dispozici: Péče o děti neinstitucionální formou (doc)
Zdroj dat: DEMA a. s.
| MOPPS – Rodiny
| únor 2006
| segmentační výzkum
| Vysočina
| 256 dotázaných s dětmi do 15 let
říjen 2006
Zájem firem o informace
V říjnu 2006 se řešitelé projektu MOPPS setkali se zahraničními partnery. Pracovní jednání mimo jiné potvrdilo, že výměna informací, zkušeností
a příkladů dobré praxe může být přínosná nejen pro subjekty přímo se zabývající tematikou prorodinných služeb, nýbrž může sloužit jako dobrá výchozí základna
pro diseminaci poznatků směrovaných do firemní sféry a pro komunikaci se zaměstnavateli.
K dispozici: Zájem o informace (doc)
Zdroj dat: DEMA a. s.
| MOPPS – Zaměstnavatelé
| únor 2006
| reprezentativní výzkum
| Vysočina
| 100 firem
říjen 2006
Problémy rodičů s péčí o děti
Reprezentativní firemní průzkum signalizuje, že ze strany zaměstnavatelů není prorodinná tematika systematicky začleňována do podnikové strategie (naprostá většina
firem nemá v tomto směru zpracovaný program a pokud firmy dělají nějaká opatření směrem k zaměstnancům s dětmi předškolního či školního věku,
většinou ani nezaznamenávají zpětnou vazbu na tato opatření ani nevyhodnocují jejich efekt).
Jedním ze způsobů, jak více „vtáhnout“ zaměstnavatele do zmíněné problematiky, je soutěž „Podnik podporující rodinu“. Její cíl – vyhledávat podniky příznivě
nakloněné rodině – se, podle prvních ohlasů veřejnosti, jeví jako potřebná a vítaná aktivita projektu MOPPS v kraji Vysočina.
K dispozici: Příkladní zaměstnavatelé (doc)
Zdroj dat: DEMA a. s.
| MOPPS – Monitoring I.
| leden 2006
| reprezentativní výzkum
| Vysočina
| 300 dotázaných 18+ let
září 2006
Problémy rodičů s péčí o děti
Aktivity zařazené do projektu MOPPS se tematicky vážou na dvě hlavní oblasti, které jsou klíčové pro udržitelnost rozvoje regionu. První oblastí je trh práce,
druhou rodina. Jde o to, jak vytvořit takové podmínky, aby obojí fungovalo ku prospěchu a rozvoji občanů i společnosti.
Doposud zpracované výsledky ukazují, že rodiče, především ti zaměstnaní, se potýkají s celou řadou problémů, při jejichž řešení by přijali „pomocnou ruku“.
Ta je obzvláště vítána v situacích, kdy se rodiče z pracovních, ale i jiných důvodů nemohou o dítě postarat. Že nejde o problémy nahodilé, ale
v mnohých rodinách časté a zásadní, dosvědčují i odpovědi dotazovaných rodičů.
Většina rodičů (75%) potvrzuje, že se jim stává, že mají větší či menší problémy s hlídáním dítěte (dětí) v případě, že se potřebují vzdálit. Nejčastěji
se do situace, která vyvolává potřebu vyřešit pohlídání dítěte (dětí), dostávají ti, kteří mají děti různého stáří, tj. jak předškolního, tak školního věku
(uvedlo 86% dotázaných rodičů; z toho 18%, tj. každý šestý rodič se do takových potíží dostává velmi často).
Prezentace: Služby institucionální a neinstitucionální péče o děti z pohledu rodičů (ppt)
K dispozici: Problémy s hlídáním dětí (doc)
Zdroj dat: DEMA a. s.
| MOPPS – Rodiny
| únor 2006
| segmentační výzkum
| Vysočina
| 256 dotázaných s dětmi do 15 let
srpen 2006
Poradenství
Každému se čas od času stává, že si s něčím neví rady. Platí to nejen pro situace týkající se každodenního života, ale i pro záležitosti složitější,
mezi které se často řadí pracovní nebo rodinné problémy. Zatímco v prvním případě nám může pomoci naše okolí, v případě těžších nebo méně obvyklých
situací je na místě požádat o spolupráci někoho, kdo vidí tyto problémy z nadhledu a odbornosti své profese.
Informačním a poradenským centrům je věnována na těchto internetových stránkách samostatná rubrika, ve které se můžete dočíst o jejich úloze, aktivitách
i konkrétních programech. Tak, jako v oblasti jiných služeb, i zde platí, že kvalita služeb se bude odvíjet od kvality lidí, kteří je budou
zabezpečovat. Do popředí tudíž vystupuje otázka: Jakou vlastnost by měl mít poradce, na kterého by se občané byli ochotni obrátit, pokud by potřebovali najít
vhodné zaměstnání, zvýšit si kvalifikaci nebo skloubit své zaměstnání a péči o rodinu?
Podle obyvatel Vysočiny by to měl být prvořadě profesionál, tj. člověk vzdělaný, s dostatkem informací, zkušeností z oboru a schopný řešit
problémy druhých (29% odpovědí), vybavený dostatečnou dávkou empatie, porozumění a trpělivosti (22%).
K dispozici: Poradenství (doc)
Zdroj dat: DEMA a. s.
| MOPPS – Monitoring I.
| leden 2006
| reprezentativní výzkum
| Vysočina
| 300 dotázaných 18+ let
červen 2006
Motivace zaměstnavatelů k prorodinným opatřením
V diskusích na téma, jak vtáhnout zaměstnavatele intenzivněji do prorodinné politiky, se převážně hovoří o tom, zda a jak firmy k opatřením
v této oblasti motivovat.
Občané kraje Vysočina jsou přesvědčeni, že nejúčinnější impuls, který může zvýšit ochotu zaměstnavatelů zařazovat prorodinná opatření do svých strategických
plánů, vede přes oblast financí. Buď formou daňovou, v podobě odpočtů či úlev (37%), nebo adresnými dotacemi, peněžními kompenzacemi či příspěvky (21%).
Regionální informace: Motivace zaměstnavatelů k prorodinným opatřením (doc)
Zdroj dat: DEMA a. s.
| MOPPS – Monitoring I.
| leden 2006
| reprezentativní výzkum
| Vysočina
| 300 dotázaných 18+ let
duben 2006
Směr prorodinných opatření ve firmách
Jedním z cílů semináře, který se pod názvem „Evropská strategie zaměstnanosti - plus pro náš region“ byla výměna informací, jak zkvalitnit nabídku na trhu
práce, mimo jiné i jak dát šanci těm, kteří mají na starost péči a výchovu mladé generace. Obdobně jako v případě jiných akcí, i zde byl
účastníkům nabídnut soubor dat, které vycházely z aktuálních průzkumů v kraji Vysočina a které se mimo jiné týkaly i názorů na způsoby, jak
pomoci zaměstnancům - rodičům dětí ve věku do 5 let.
Směr prorodinných opatření ve firmách může být různý. Podle občanů z Vysočiny by firmy měly do své strategie zapracovat hlavně možnosti úprav pracovní doby
(29%), nabídku služeb pro rodiny ve formě jeslí, školek a zabezpečeného hlídání dětí (20%) a také opatření finančního charakteru, včetně půjček či přímé
peněžní výpomoci (18%).
Regionální informace: Na co by měly firmy dávat důraz v oblasti prorodinných opatření (doc)
Zdroj dat: DEMA a. s.
| MOPPS – Monitoring I.
| leden 2006
| reprezentativní výzkum
| Vysočina
| 300 dotázaných 18+ let
březen 2006
Programy a prorodinná opatření ve firmách
Cílem průzkumů, které jsou součástí projektu MOPPS, je přinášet pohled na tematiku zaměstnanosti a péči o rodinu z různých úhlů. Protože podstatné
„slovo“ na trhu práce mají zaměstnavatelé, mířil soubor otázek i do jejich řad. Celkově se ukázalo, že na jedné straně stojí firmy, které si uvědomují, že
práce s lidmi znamená poznat nejen jejich kvalifikační a výkonnostní stránku, ale potřebu všímat si a respektovat i jejich osobní
a rodinné potřeby a na straně druhé jsou firmy, které rodinné zázemí pracovníků nejenže neznají, ale ani necítí potřebu se touto věcí zabývat.
Jen minimum firem (3%) má vypracovaný ucelený program firemní prorodinné politiky. Každá devátá firma (11%) zatím takový materiál nemá, ale uvažuje o tom,
že možnosti, které nabízí svým zaměstnancům, zpracuje do podoby uceleného programu. Ostatní, tj. naprostá většina firem, o něčem takovém vůbec
v dohledné době neuvažují (86%).
Regionální informace: Program prorodinných opatření ve firmách (doc)
Zdroj dat: DEMA a. s.
| MOPPS – Zaměstnavatelé
| únor 2006
| reprezentativní výzkum
| Vysočina
| 100 firem
březen 2006
Názory na postavení rodiny ve společnosti
V kraji Vysočina je 40% občanů starších 18 let přesvědčeno, že rodina má v současnosti ve společnosti dobré postavení (z toho jen 8% si myslí, že rodina
má velmi dobré postavení). Každý druhý občan se vyslovuje negativně a má za to, že společnost se o rodinu buď příliš nezajímá (40%) nebo dokonce, že rodina
se ocitá zcela na okraji zájmu společnosti a prožívá krizi (13%).
Zaměstnavatelé nahlížejí na postavení rodiny ve společnosti příznivěji než tzv. široká veřejnost. Podle poloviny z nich má rodina postavení dobré (49%),
podle třetiny nikoliv (31%). Každý pátý zaměstnavatel (20%!) si však neumí v tomto ohledu udělat konkrétní obraz; říká, že neví.
K dispozici: Postavení rodiny ve společnosti (doc)
Zdroje dat: DEMA a. s.
| MOPPS – Monitoring I.
| leden 2006
| reprezentativní výzkum
| Vysočina
| 300 dotázaných 18+ let
a DEMA a. s.
| MOPPS – Zaměstnavatelé
| únor 2006
| reprezentativní výzkum
| Vysočina
| 100 firem
únor 2006
Informovanost občanů o iniciativě Equal
I když projekt zaměřený na slaďování práce s péčí o rodinu, pro jehož realizaci byl vybrán kraj Vysočina a město Havlíčkův Brod, má za sebou pouze
počáteční, přípravné fáze, doslechlo se o něm již 5% obyvatel regionu. Obvykle jde o občany s vyšším vzděláním a z větších měst.
Zdrojem informací o záměrech organizací sdružených okolo projektu byl sice nejčastěji regionální tisk, ale někteří občané se o připravovaných aktivitách
dověděli i odjinud, např. z internetových stránek, v práci, ve škole nebo v rámci seminářů a jednání na úřadech.
Občany nejvíce zaujala skutečnost, že se projekt věnuje otázkám sebevzdělání a pracovního uplatnění, klade si za cíl pomoci rizikovým skupinám obyvatelstva
a hledá způsoby, jak zajistit fungující a dostupné služby pro rodiny s dětmi předškolního a školního věku. Pozitivně byla přijímána
i skutečnost, že nejde o krátkodobou či teoretickou záležitost, ale o víceletou a úzkou součinnost s městem Havlíčkův Brod.
Tisková zpráva: Informovanost o iniciativě Equal (doc)
Zdroj dat: DEMA a. s.
| MOPPS – Monitoring I.
| leden 2006
| reprezentativní výzkum
| Vysočina
| 300 dotázaných 18+ let
leden 2006
Realizace v plném proudu
I když je projekt Equal MOPPS na začátku realizace prvního okruhu - myšlení a hodnot - je v plném proudu. V této fázi jsou pochopitelně
nejdůležitější výzkumy, které osloví veřejnost, rodiny, zaměstnavatele, poskytovatele služeb, instituce, zástupce státní správy, samosprávy, médií, vzdělávacích,
kulturních a osvětových institucí a organizací. Cílem je zjistit: aktuální potřeby cílových skupin a jejich postoje k rozdělení rolí
v rodině, jak ovlivňují vztahy v rodinách; vliv změn a nových nároků v regionu na fungování rodiny, včetně ekonomického zabezpečení; stav
schopnosti a ochoty přizpůsobit se ve prospěch rodiny i vlastního uplatnění; existenci podpůrných služeb, jejich dostupnosti a reagování na potřeby;
úroveň a dostupnost informací atd.
Výzkumy respektují strategii vyplývající z komunitního plánování sociálních služeb v Havlíčkově Brodě, plány rozvoje kraje a vzdělávací soustavy.
Výsledky budou využívány nejen při propagaci projektu, při styku s médii, aby byla veřejnost, firmy, státní orgány i zahraniční partneři informováni
o všech stránkách profesní orientace a rodinného života občanů kraje Vysočina, speciálně Havlíčkova Brodu a okolí. Poslouží ke zmapování situace
v regionu pro lepší pochopení situace, jako zdroj informací pro tvorbu plánovaného modelu. Poslouží i těm institucím a aktérům, kteří se budou
chtít s námi podílet na tvorbě modelového programu slaďování zaměstnání a rodiny.
| |
